Když inkaso neodejde

Dne 14. 9. 2012 přišla klientka na pobočku banky zjistit stav svého účtu. Důvodem bylo, že banka neprovedla platbu, kterou označovala jako trvalý příkaz. V záznamu finančního arbitra, sp. zn. 23/PS/2013, se ale ukázalo, že podle výpisu šlo ve skutečnosti o neprovedené inkaso. Klientka zároveň uhradila 1.700 Kč jako pohledávku při zrušení účtu.

Následující den, 15. 9. 2012, obdržela exekuční příkaz. V případu tak nejde jen o nastavení platby v bankovnictví. Rozhodující je také to, kdo platební příkaz zadává. U inkasa jej dává příjemce, zatímco převod peněz z účtu proběhne na základě souhlasu plátce.

Právě tuto konstrukci zachycuje zákon č. 370/2017 Sb. v § 2 odst. 1 písm. e), který definuje inkaso jako „inkasem převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli“. U trvalého příkazu je mechanismus opačný: platební příkaz dává plátce k převodům ze svého účtu v předem určených dnech nebo pravidelných intervalech.

U inkasa rozhoduje souhlas a jeho časování

V popsaném případu šlo o neprovedené inkaso. Klientka tedy nečekala, že sama zadá jednorázový převod, ale že platba bude provedena na základě dříve nastaveného oprávnění. Zákon přitom v § 156 odst. 1 stanoví: „Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas.“

U inkasa má význam také okamžik, kdy chce plátce svůj souhlas změnit nebo odvolat. § 157 odst. 2 říká: „Souhlas plátce s inkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl mezi plátcem a příjemcem sjednán jako den, kdy má být částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce.“

Komerční banka, použitá zde jen jako ilustrace poskytovatele, popisuje nastavení inkasa přes číslo účtu příjemce a limit jednotlivé platby. Klient si při povolení inkasa nastavuje nejvyšší částku, která může být v rámci jednotlivé platby stržena. Zároveň určuje, od kdy a případně do kdy má být povolení inkasa platné. Příjemce si pak může peníze strhávat ve zvolené frekvenci.

U trvalého příkazu se situace vrací na stranu plátce. Příkaz zadává on a také jej může v bankovnictví ukončit. Komerční banka uvádí, že datum ukončení lze zadat už při založení příkazu, případně jej později doplnit nebo příkaz rovnou zrušit. Pokud se platba neprovede, jedním z důvodů je nedostatek peněz na účtu; příkaz k úhradě banka podle popisu zopakuje, jakmile je na účtu dostatek prostředků.

SIPO spojuje platby do inkasa

U SIPO se mechanismus posouvá ještě o krok dál. Česká pošta popisuje SIPO jako činnost spočívající v inkasování plateb od fyzických osob ve prospěch osob, které s poštou uzavřely smlouvu o obstarávání SIPO. Pokud klient hradí SIPO inkasem ze svého účtu, musí mít u banky nastaven dostatečný limit pro inkaso.

ČSOB má ve svém sazebníku položky pro zřízení, změnu a zrušení trvalého příkazu, trvalého příkazu k inkasu a svolení k inkasu, včetně inkasa SIPO. U elektronicky prováděných úkonů se poplatky liší podle konkrétního typu účtu. Sazebník zároveň obsahuje samostatné položky za provedený trvalý příkaz a inkaso.

V případě neautorizované transakce stanoví zákon v § 181 povinnost poskytovatele reagovat na oznámení plátce a za stanovených podmínek vrátit částku platební transakce. U autorizované transakce pak § 176 upravuje možnost požádat o vrácení částky do osmi týdnů ode dne, kdy byla částka odepsána z účtu; zvláštní pravidlo se vztahuje na inkaso podle příslušného evropského nařízení.

V původním případu ale šlo o opačnou situaci - očekávané inkaso z účtu neodešlo. Klientka proto při návštěvě banky 14. 9. 2012 zjišťovala, proč k platbě nedošlo. O den později už obdržela exekuční příkaz.