Když inkaso neodejde, následky mohou přijít později

Dne 14. 9. 2012 navštívila klientka České spořitelny pobočku, aby zjistila stav svého účtu. Banka totiž neprovedla platbu, kterou měla podle jejího přesvědčení provést. Ve výpisu se nakonec ukázalo, že nešlo o trvalý příkaz, ale o inkaso. O den později, 15. 9. 2012, obdržela exekuční příkaz.

Případ řešil finanční arbitr v nálezu evid. č. 5787/2013, reg. č. 23/PS/2013. Klientka zároveň uhradila na žádost banky 1 700 Kč jako pohledávku při zrušení účtu. Finanční arbitr nakonec rozhodl, že Česká spořitelna má navrhovatelce vydat částku ve výši 6 820 Kč.

Inkaso přitom funguje jinak než trvalý příkaz. U trvalého příkazu zadává platbu klient a banka ji podle nastavení opakovaně odesílá. U inkasa dává klient souhlas s tím, aby platbu inicioval příjemce. Rozdíl se projevil právě v tomto případu, kde výpis původně spojoval problém s trvalým příkazem, ale finanční arbitr jej označil za neprovedení inkasa.

U inkasa rozhoduje souhlas a okamžik jeho odvolání

Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, stanoví v § 156, že „Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas.“ U inkasa má tento souhlas zvláštní význam. Plátce totiž nedává jednotlivý příkaz pokaždé, když se částka strhává, ale umožňuje provedení transakce iniciované příjemcem.

Zákon zároveň upravuje okamžik, do kterého lze souhlas odvolat. U inkasa „nelze odvolat“ souhlas poté, co uplynula provozní doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni sjednanému jako den odepsání částky z účtu.

U transakce iniciované příjemcem existuje také pravidlo pro vrácení částky. Poskytovatel vrátí částku autorizované platební transakce, pokud plátce požádá o její vrácení do 8 týdnů ode dne, kdy byla částka odepsána z účtu, za podmínek stanovených zákonem.

U trvalého příkazu je mechanismus jiný. Platební příkaz zadává plátce a zákon stanoví, že jej může odvolat, dokud není přijat. U trvalého příkazu se zvláštní pravidlo týká první platební transakce.

Bankovní nastavení ukazuje rozdíl mezi příkazem a inkasem

Komerční banka je zde pouze ilustrací konkrétního bankovního nastavení, protože banka z popisovaného případu nebyla v předchozích podkladech použita pro aktuální sazebník.

U trvalého příkazu KB uvádí, že se ke zvolenému datu bude pravidelně každý měsíc odesílat platba ve stejné částce příjemci. Při ukončení lze nastavit datum ukončení už při zadávání nebo příkaz později otevřít a zadat datum ukončení, případně jej rovnou zrušit.

U inkasa klient povoluje příjemci, aby z účtu částku strhl. KB při jeho nastavení požaduje číslo účtu příjemce a výši jednotlivých plateb, aby bylo možné nastavit nejvyšší možnou částku jako limit jednotlivé platby. Povolení inkasa lze podle popsaného postupu také později změnit nebo zrušit.

Sazebník KB uvádí u tuzemského trvalého příkazu poplatek 6 Kč. U tuzemské odepsané inkasní platby je uveden rovněž poplatek 6 Kč. Zřízení, změna i zrušení přes internetové bankovnictví jsou u těchto úkonů v uvedeném sazebníku bez poplatku.

SIPO stojí mezi bankovním příkazem a samostatným inkasem z hlediska toho, kdo platbu technicky spouští. Česká pošta popisuje postup tak, že klient dá své bance svolení k inkasu SIPO. Ve stanovený den banka zaplatí platbu SIPO z účtu, převede ji na účet České pošty a ta následně zpracuje jednotlivé položky a převede je na účty příjemců.

Za platbu SIPO inkasem včetně zaslání dokladu SIPO poštou Česká pošta uvádí cenu 22 Kč, při zaslání dokladu e-mailem 7 Kč. Pro rok 2026 zároveň uvádí změnu obchodních podmínek služby SIPO včetně ceníku od 1. 1. 2026.

V popsaném případu klientka přišla na pobočku právě kvůli platbě, která podle výpisu neodešla jako očekávaný trvalý příkaz. Výpis ji následně identifikoval jako neprovedené inkaso a věc pokračovala až k finančnímu arbitrovi a k částce, kterou měl poskytovatel klientce vydat.