Když inkaso neodejde, problém pokračuje i po

Dne 14. 9. 2012 navštívila navrhovatelka pobočku banky, aby zjistila stav na účtu. Banka totiž neprovedla platbu, kterou označovala jako trvalý příkaz. Ve skutečnosti šlo podle rozhodnutí o neprovedené inkaso.

Případ popsal finanční arbitr v nálezu, v němž se řešila také částka, kterou navrhovatelka později zaplatila bance. „Zároveň uhradila na žádost Instituce částku 1.700 Kč jako pohledávku při zrušení účtu.“ Následující den, 15. 9. 2012, obdržela navrhovatelka exekuční příkaz.

Rozdíl mezi trvalým příkazem a inkasem je v tom, kdo platební operaci zadává. U trvalého příkazu dává pokyn bance majitel účtu. U inkasa dává platební příkaz příjemce. Finanční arbitr proto popsal inkaso jako převod peněžních prostředků z platebního účtu, „k němuž dává platební příkaz příjemce“.

Právě tento rozdíl rozhoduje i o tom, jak se platba zastavuje. Uživatel, který dává platební příkaz, jej podle zákona může odvolat, dokud není přijat. U trvalého příkazu se toto pravidlo vztahuje pouze na první platební transakci. U inkasa je režim odlišný: souhlas s inkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni sjednanému jako den odepsání částky.

U inkasa se peníze stahují z účtu na základě předchozího souhlasu

Zákon č. 370/2017 Sb. spojuje autorizaci platební transakce se souhlasem plátce. „Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas.“ U inkasa tedy nejde o to, že by příjemce pokaždé potřeboval nový příkaz od majitele účtu. Rozhodující je souhlas s inkasem a jeho nastavení.

Praktické nastavení ukazuje Komerční banka, která je zde použita pouze jako ilustrace konkrétního poskytovatele. U inkasa se zadává číslo účtu příjemce, limit jednotlivé platby a období platnosti povolení. Banka popisuje limit jako nejvyšší částku, která může nastat jako jednotlivá inkasovaná platba. Uživatel zároveň určuje, od kdy a případně do kdy může příjemce peníze strhávat.

U trvalého příkazu je situace obrácená. Banka provádí opakované převody určité částky v pevném termínu na účet jednoho příjemce na základě příkazu klienta. Ukončení lze nastavit už při zadání, případně příkaz později otevřít v internetovém nebo mobilním bankovnictví, zadat datum ukončení nebo jej rovnou zrušit.

SIPO spojuje platby do jedné operace

SIPO poskytuje Česká pošta a jeho princip stojí na inkasování plateb ve prospěch subjektů, které s poštou uzavřely smlouvu. Jednotlivé pravidelné platby se sdružují do jedné platby SIPO.

Pokud klient platí SIPO inkasem z účtu, potřebuje mít u banky nastaven dostatečný limit pro inkaso. U SIPO se tak znovu setkávají dvě vrstvy: samotná služba České pošty a souhlas s inkasem nastavený u banky.

Aktuální podmínky České pošty pro SIPO jsou účinné od 1. 1. 2026. U bankovních operací má Komerční banka ve svém sazebníku uvedenu platbu trvalým příkazem za 6 Kč a odepsanou inkasní platbu rovněž za 6 Kč. Správa trvalých příkazů a povolení inkas včetně SIPO inkasa je v elektronickém bankovnictví uvedena jako bezplatná při zřízení, změně i zrušení.

V původním případu ale nešlo jen o to, zda jedna platba odešla. Po neprovedeném inkasu následovala návštěva pobočky, úhrada pohledávky ve výši 1.700 Kč a následně exekuční příkaz. Navrhovatelka se proto obrátila na banku s žádostí o nápravu, kterou banka odmítla s tím, že o příslušnou částku měla požádat včas.