Když platbu spustí banka, příjemce, nebo nastavené

Dne 26. 11. 2014 banka zaúčtovala k tíži účtu dva trvalé příkazy - jeden ve výši 740 Kč a druhý ve výši 772 Kč. Ve stejný den se klient v 10:45:13 přihlásil do internetového bankovnictví. Během tohoto přihlášení si dvakrát zobrazil zůstatek účtu, jednou přehled zpráv a jednou detail zprávy zaslané instituci. Poté zadal platební příkaz na převod 299,97 Kč. V 10:48:32 se z internetového bankovnictví odhlásil. Případ řešil finanční arbitr ve sporu proti Fio bance, sp. zn. FA/PS/646/2015, evidenční číslo FA/12742/2016.

Na účtu přitom byly peněžní prostředky ve výši 20.315 Kč, respektive 10.860,62 Kč, které banka blokovala od pátku 21. 11. 2014 v 14:56:10 do středy 26. 11. 2014 v 15:13:31. Trvalý příkaz má v takové situaci jinou logiku než inkaso: platební příkaz zadává sám plátce a je nastavený na předem určené dny nebo pravidelně se opakující intervaly.

U inkasa rozhoduje předchozí souhlas plátce

U inkasa se pořadí obrací. Platbu spouští příjemce na základě souhlasu, který mu plátce předem udělil. Zákon č. 370/2017 Sb. říká v § 2, že inkasem se rozumí „převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli“.

Právě proto je důležitý rozsah svolení k inkasu. U ČSOB musí obsahovat mimo jiné limit a období, na které se vztahuje, tedy maximální částku, která může být z účtu odepsána ve zvoleném období. ČSOB zároveň uvádí, že takto udělené svolení k inkasu lze změnit nebo zrušit pouze u jeho příjemce.

Zákon řeší také okamžik, do kterého lze souhlas odvolat. V § 157 stanoví, že plátce může souhlas s platební transakcí odvolat, dokud lze odvolat platební příkaz. U inkasa však existuje zvláštní časová hranice - souhlas nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl sjednán jako den odepsání částky.

Pokud už autorizovaná transakce proběhla, zákon počítá také s vrácením částky. U inkasa podle § 176 platí, že poskytovatel vrátí částku, jestliže plátce požádal o její vrácení do 8 týdnů ode dne, kdy byla částka odepsána z jeho účtu, za podmínek stanovených zákonem.

SIPO spojuje inkaso s platebními položkami

U SIPO se celý mechanismus odehrává přes Českou poštu. Ve stanovený den banka zaplatí z účtu platbu SIPO a převede ji na účet České pošty, která ji zpracuje a jednotlivé platební položky následně převede na účty příjemců.

Limit zde rozhoduje o tom, zda se inkaso provede. Pokud je překročen, platba SIPO nebude uhrazena inkasem z bankovního účtu a plátce obdrží platební doklad SIPO - HOTOVOST s informací „PŘEKROČEN UDANÝ LIMIT“. Změna inkasního limitu pro úhradu plateb SIPO se provádí v bance v rámci nastaveného svolení k inkasu SIPO.

Samotné odstranění jednotlivé platební položky má ale jinou cestu. Česká pošta nezajišťuje ani neprovádí odstraňování platebních položek SIPO vedených u jednotlivých příjemců na dané spojovací číslo. Tyto činnosti musí zajistit plátce s jednotlivými příjemci sám.

ČSOB zde slouží pouze jako ilustrace konkrétního poskytovatele - její sazebník uvádí za zřízení, změnu a zrušení trvalého příkazu, trvalého příkazu k inkasu nebo svolení k inkasu včetně inkasa SIPO elektronicky poplatek 6 Kč u příslušných účtů, zatímco u některých účtů je služba zdarma. U odchozí položky u trvalého příkazu nebo inkasa je uvedeno také 6 Kč, opět s výjimkou některých účtů.

U SIPO jsou samostatně uvedeny poplatky za platbu inkasem včetně zaslání platebního dokladu. Od 1. 1. 2026 činí při zaslání dokladu poštou 22 Kč s DPH a při zaslání e-mailem 7 Kč s DPH.

V původním případu se tak vedle konkrétních trvalých příkazů objevuje především otázka toho, co se na účtu dělo v okamžiku, kdy byly peníze blokované a kdy klient pracoval s internetovým bankovnictvím. Právní úprava přitom rozlišuje, kdo platební příkaz dává, kdy lze souhlas odvolat a za jakých podmínek lze u inkasa žádat vrácení odepsané částky.