Roční zúčtování daně: Tohle vám zaměstnavatel bez papíru nepřizná

Roční zúčtování daně: Tohle vám zaměstnavatel bez papíru nepřizná

Petr Novák

Roční zúčtování daně: Tohle vám zaměstnavatel bez papíru nepřizná
Roční zúčtování daně: Tohle vám zaměstnavatel bez papíru nepřizná

Na výplatní pásce se může objevit pár tisíc korun navíc. Nebo také nic. Rozdíl někdy vznikne jediným dokumentem, který zaměstnanec mzdové účetní nedodá včas.

Roční zúčtování daně za rok 2025 totiž není jen mechanické sečtení záloh. Některé slevy a daňová zvýhodnění zaměstnavatel během roku nepozná, protože k nim nemá potřebné potvrzení. A pokud je zaměstnanec neuplatní, mzdová účtárna nemá co dopočítat.

Základní sleva na poplatníka je jiný případ. Tu zaměstnavatel při splnění běžných podmínek uplatňuje průběžně, v roce 2025 činila 30 840 korun ročně. U dalších položek už může být situace méně automatická.

Dítě, manželka nebo manžel: rozhoduje konkrétní situace

Nejvíc peněz se často točí kolem dětí. Daňové zvýhodnění na dítě může znamenat slevu na dani, případně i daňový bonus, pokud zvýhodnění převýší vypočtenou daň. Jenže zaměstnavatel potřebuje vědět, že dítě skutečně splňuje podmínky a že ho neuplatňuje současně druhý rodič.

U prvního dítěte činilo za rok 2025 zvýhodnění 15 204 korun. U druhého 22 320 korun a u třetího a každého dalšího 27 840 korun.

Papírování přitom není formalita. Rodiče se například během roku vystřídají v tom, kdo dítě uplatňuje. Nebo dítě začne žít v jiné domácnosti. Mzdová účetní to sama od sebe zjistit nemůže.

Pak je tu sleva na manžela či manželku. Tady se pravidla v posledních letech zpřísnila natolik, že starší rady na internetu mohou zaměstnance snadno poslat špatným směrem.

Za rok 2025 už nestačí jen to, že druhý z manželů nemá příjem nad 68 000 korun. Podmínkou je také společná domácnost s vlastním dítětem, které ještě nedovršilo tři roky. Sleva činí 24 840 korun za rok, při splnění podmínek pro držitele průkazu ZTP/P je dvojnásobná.

Rozhoduje přitom vlastní příjem manžela či manželky. Některé příjmy se do limitu započítávají, jiné nikoli. Právě tady vznikají spory, které se z pohledu mzdové účtárny řeší špatně - zaměstnanec jednoduše oznámí, že jeho partnerka "nic nevydělává", jenže do příjmového limitu se počítají i některé dávky a další příjmy.

A ještě jedna past: sleva na studenta už za rok 2025 neexistuje. Byla zrušena od roku 2024. Kdo ji hledá ve starém formuláři nebo článku, hledá ji marně.

Podobně se mohou dodatečně řešit slevy na invaliditu. U základního stupně invalidity činí 2 520 korun ročně, u invalidity třetího stupně 5 040 korun. Držitel průkazu ZTP/P může uplatnit 16 140 korun. I zde je potřeba doložit nárok.

Největší peníze často nejsou sleva, ale odpočet

Právě tady se roční zúčtování často zaměňuje.

Úroky z úvěru na bydlení nejsou daňovou slevou. Odečítají se od základu daně. Výsledek proto závisí na tom, jak vysoký základ daně zaměstnanec má a kolik zaplacených úroků doloží.

U nemovitostí a úvěrů podle novějších pravidel může roční limit odpočtu činit 150 000 korun. U starších případů zůstává za stanovených podmínek limit 300 000 korun. Rozhoduje mimo jiné okamžik obstarání bytové potřeby, takže věta "mám hypotéku, tedy si odečtu 300 tisíc" rozhodně nestačí.

Mzdová účetní potřebuje potvrzení banky o zaplacených úrocích. Bez něj není co odečítat.

Podobně fungují dary. Zaměstnanec může za splnění zákonných podmínek snížit základ daně o hodnotu poskytnutých darů, musí však doložit jejich poskytnutí. U darů existuje také minimální hranice pro uplatnění a celkový zákonný limit.

Od základu daně lze za splnění podmínek odečítat také některé příspěvky na produkty spoření na stáří a další zákonem vymezené položky. U penzijních produktů navíc od poloviny roku 2024 platí nové nastavení odpočtu, takže starý výpočet podle všech zaplacených příspěvků už nefunguje.

To je přesně ten typ položky, který se během roku na výplatní pásce nemusí projevit vůbec. Zaměstnavatel nemá důvod předpokládat, že zaměstnanec například posílá peníze na podporovaný produkt a v jaké výši.

Termín je přitom neúprosný. Žádost o roční zúčtování za rok 2025 musel zaměstnanec u zaměstnavatele podat nejpozději do 15. února 2026 a zároveň dodat potřebné doklady. Kdo termín minul, může svou situaci řešit vlastním daňovým přiznáním.

A právě v únoru bývá rozdíl mezi "mzdová účetní mi nic nevrátila" a "zapomněl jsem dodat potvrzení" překvapivě malý. Někdy jde o jediný papír. Jindy o několik desítek tisíc korun, které se do výpočtu bez něj prostě nedostanou.

Mzdová účtárna totiž nevidí do rodinného života zaměstnance, neví, komu rodiče přiznali dítě, nezná podmínky jeho hypotéky a už vůbec nemá automaticky v ruce potvrzení o darech. A bez doloženého nároku může být i sebelepší nárok pro roční zúčtování jen částkou, která zůstane mimo výpočet...

Další články

Nahlásit chybu v údajích

Našli jste na webu nesrovnalost? Dejte nám vědět, co a kde.