RPSN srozumitelně: 3 modelové příklady, které odhalí skutečnou cenu úvěru

Když se úrok tváří nevinně, ale účet je jiný

RPSN je zvláštní zkratka - v reklamě často působí jako nudná poznámka pod čarou, v reálu ale umí rozhodnout, jestli je půjčka snesitelná, nebo nepříjemně drahá. A hlavně: RPSN není jen úrok. Je to číslo, které do jedné roční sazby smíchá i poplatky, způsob splácení a někdy i věci, které člověka překvapí až při podpisu. Kdo někdy řešil financování auta, rekonstrukci nebo jen rychlou půjčku před výplatou, ví, jak snadno se člověk chytí na hezky znějící sazbu a přehlédne zbytek.

Proč se kolem RPSN tolik chodí po špičkách

Na papíře je to jednoduché: RPSN má říct, kolik úvěr reálně stojí za rok. V praxi se ale lidé ptají: Proč je RPSN tak vysoké, když úrok vypadá nízko? Nebo naopak: Jak může být RPSN podobné u dvou půjček, které mají jiné poplatky? Odpověď bývá prozaická - rozhodují detaily. Jednorázový poplatek hned na začátku bolí v RPSN víc, než když se totéž rozprostře do splátek. A taky platí, že čím kratší doba splatnosti, tím víc se poplatky v RPSN nafouknou. Stejně jako když si koupíte lístek do kina za 50 korun, ale musíte k tomu povinně připlatit 150 za servisní poplatek - procenta začnou vypadat komicky.

Příklad 1: Půjčka s nízkým úrokem, ale s poplatkem na startu

Představme si spotřebitelský úvěr 100 000 Kč na 5 let. Úroková sazba je lákavých 6 % ročně. Jenže je tu ještě poplatek za poskytnutí 2 000 Kč, který zaplatíte hned při čerpání. Splátka může na první pohled vycházet rozumně a člověk má tendenci říct si: Dva tisíce, to je drobnost. V logice RPSN to ale drobnost není, protože peníze odcházejí okamžitě, zatímco úvěr splácíte postupně. Výsledek? RPSN bude vyšší než 6 %, někdy překvapivě výrazně, i když měsíční splátka nepůsobí dramaticky. Ten rozdíl je přesně ten moment, kdy se marketingová sazba potká s realitou.

Příklad 2: Půjčka bez poplatků - jenže pojištění je povinné

Druhý scénář je typický pro nabídky, které se tváří čistě: úrok třeba 7 %, poplatek za sjednání nula, vedení účtu nula. A pak se v dokumentech objeví drobnost: povinné pojištění schopnosti splácet za 250 Kč měsíčně. Ne jako volitelný doplněk, ale jako podmínka, bez které úvěr nedostanete. Tady se děje to nejzajímavější: pojištění se v praxi chová jako další úrok, jen má jiné jméno. V RPSN se proto musí promítnout. A pokud je úvěr menší nebo splatnost kratší, dokáže těch 250 Kč měsíčně udělat z celkem běžné půjčky číslo, které člověka zarazí. Kdo by čekal, že „zdarma“ bude mít tak hlasitou ozvěnu? Přesně proto se RPSN řeší i u produktů, které na plakátu vypadají až podezřele jednoduše.

Příklad 3: Krátká půjčka - malé částky, velká procenta

Teď něco z běžného života: půjčka 10 000 Kč na 3 měsíce. Poplatek za poskytnutí 800 Kč a k tomu třeba ještě administrativní poplatek 200 Kč. Celkem tisícovka nákladů - někdo mávne rukou, protože vrátím to rychle. Jenže právě rychlost je problém: když se náklady rozpočítají do ročního vyjádření, RPSN vystřelí velmi vysoko, klidně do desítek nebo stovek procent. Neznamená to automaticky, že jde o podvod. Znamená to jen, že matematika roční sazby nemá slitování s krátkým horizontem. Je to podobné jako s expresním doručením: samotná věc stojí pár korun, ale když ji chcete hned, připlácíte víc, než by odpovídalo zdravému selskému odhadu. A v RPSN je tenhle hned efekt vidět okamžitě.

Co si z toho odnést, když nechcete číst tři stránky smlouvy

RPSN je vlastně překladatel. Překládá různé poplatky, pojistky a načasování plateb do jedné řeči - ročního procenta. Ne vždycky je to řeč příjemná, ale je srozumitelnější než seznam drobných položek, které se tváří nenápadně, dokud se nesečtou. A v tom je jeho síla: odhaluje, kdy je levná jen cedulka a drahý je zbytek účtenky. V právních textech a sazebnících se o něj bojuje tiše, ale v domácnostech a firmách bývá rozhodující právě tehdy, když na stole leží dvě nabídky a obě vypadají skoro stejně - jen ta jedna má v rohu číslo, které je až nepříjemně upřímné.