Tepelné čerpadlo na úvěr: Spočítejte si návratnost dřív, než podepíšete dotaci

Tepelné čerpadlo za 320 tisíc korun. Dotace 100 tisíc. Úvěr na zbytek a splátka kolem 3 000 korun měsíčně. Na první pohled to vychází dobře. Jenže dům, který má roční účet za vytápění 45 tisíc korun, nezíská automaticky úsporu ve stejné výši. A pokud majitel kvůli čerpadlu ještě zvýší jistič, pořídí nový bojler a začne platit servis, jednoduchá kalkulace se začne rychle rozpadat.

Právě proto je u tepelného čerpadla na úvěr chyba začínat otázkou, na jak vysokou dotaci domácnost dosáhne. První číslo, které má být na stole, je částka, kterou bude domácnost každý měsíc skutečně platit po instalaci.

Vezměme dům, který dnes vytápí elektřinou přímotopy. Za topení a ohřev vody zaplatí například 55 tisíc korun ročně. Nové tepelné čerpadlo vzduch-voda včetně montáže, úprav topného systému a zásobníku vyjde na 340 tisíc. Počítejme s dotací 100 tisíc korun. Zůstává 240 tisíc.

Při úvěru na deset let a úroku kolem 6 procent vychází měsíční splátka přibližně na 2 700 korun. Ročně tedy domácnost pošle bance zhruba 32 tisíc korun. To je částka, kterou musí úspora na energiích překonat, aby investice dávala smysl už z pohledu běžného rodinného rozpočtu.

Jenže tepelné čerpadlo nebude mít spotřebu nula. Pokud místo původních 55 tisíc za vytápění a teplou vodu domácnost zaplatí 23 tisíc za elektřinu, ušetří 32 tisíc. Úspora tak zhruba pokryje splátku úvěru - ale nevytváří žádný velký měsíční přebytek.

A to ještě není započítaná údržba.

Dotace zkrátí investici, úvěr prodlouží její účet

Na papíře se dotace tváří jako největší pomoc. Pro výpočet návratnosti je ale podstatné, kdy peníze skutečně dorazí a jak je nastavené financování. Pokud dodavatel chce zaplatit instalaci předem a dotace přijde až následně, může domácnost dočasně financovat celou investici.

Tady vzniká rozdíl, který v reklamní nabídce často není vidět.

Příklad: nabídka zní na 340 tisíc korun a po odečtení očekávané podpory ukazuje "investice domácnosti 240 tisíc". Jenže úvěr je uzavřený na 340 tisíc a dotace se použije až na mimořádnou splátku. První měsíce se tedy počítají z vyšší jistiny. Rozhoduje smlouva, ne slogan na letáku.

Stejně tak má smysl podívat se na RPSN, ne pouze na úrok. Rozdíl mezi úvěrem s úrokem 5,9 procenta a nabídkou s podobnou sazbou může vytvořit poplatek za sjednání, pojištění nebo jiná podmínka. U částky 250 tisíc korun už nejde o drobné.

A pak je tu délka úvěru. Desetiletá splatnost srazí měsíční splátku, ale prodraží financování. Při úvěru 240 tisíc korun, sazbě 6 procent a splatnosti deset let zaplatí dlužník na splátkách zhruba 333 tisíc korun. Dotace tedy nesmaže cenu úvěru. Smaže část pořizovací ceny zařízení.

To jsou dvě různé věci.

Největší past je výpočet úspory z katalogu

U tepelného čerpadla se vyplatí podezřívat hlavně číslo, které v nabídce vypadá nejlépe. Třeba deklarovaný topný faktor SCOP 4,8.

Dům ale nebude celý rok vytápěn za laboratorních podmínek. V mrazu výkon čerpadla klesá, mění se teplota topné vody a zařízení může potřebovat elektrický dohřev. Rozdíl mezi dobře zatepleným domem s podlahovým topením a starším domem s radiátory je zásadní.

Majitel rodinného domu na Vysočině může mít úplně jiný výsledek než majitel novostavby u Prahy. Přesto mohou oba dostat nabídku na stejné zařízení se stejným katalogovým SCOP.

Proto je rozumnější vzít skutečnou spotřebu posledních dvou až tří let a z ní odvodit, kolik energie se má po instalaci nahradit. Nezačínat u předpokládané úspory dodavatele.

Pozor také na sazbu elektřiny. Tepelné čerpadlo může změnit strukturu odběru domácnosti a s ní i ekonomiku provozu. Pokud současně běží elektrický bojler, varná deska, klimatizace a nabíjení elektromobilu, není možné posuzovat spotřebu čerpadla izolovaně.

Pak přijde otázka, která v kalkulačkách bývá nepohodlná: co když cena elektřiny za pět let nebude stejná jako dnes?

Návratnost proto není jedno magické číslo typu "8,2 roku". Je to výsledek několika předpokladů. A když se změní jeden z nich, změní se i výsledek.

U domu s drahým elektrickým vytápěním může úvěr dávat smysl i bez mimořádně rychlé návratnosti, protože domácnost potřebuje snížit průběžné výdaje. U domu vytápěného levným plynem už může být situace opačná. Investice za několik set tisíc korun se může splácet tak dlouho, že majitel mezitím řeší kompresor po záruce.

Právě proto bych u nabídky na tepelné čerpadlo nehledal jako první logo dotačního programu. Hledal bych řádek, kde stojí celková cena úvěru, měsíční splátka a předpokládaná roční spotřeba po instalaci.

Jestli se tyto tři údaje nevejdou na jeden list papíru vedle dnešního účtu za topení, výpočet ještě není hotový.